Je to bombastické, sentimentální, plné anachronismů a líbivých polopravd – a stejně vás to smete. Tohle není dokument, ale rockový blockbuster, který se valí jako největší hity Queen. A upřímně? Když hraje „Bohemian Rhapsody“, „We Will Rock You“ nebo „Radio Ga Ga“, je těžké nebýt uchvácen.
Rami Malek? Překvapivě skvělý. Nenapodobuje Mercuryho, ale přetavuje jeho podstatu do vlastního pojetí. Možná jsou jeho pohyby občas přehnané, ale charisma a hlasová synchronizace fungují natolik dobře, že v klíčových scénách zapomenete, že nekoukáte na skutečného Freddieho.
Historická přesnost? Někde mezi „ne tak docela“ a „kdo to řeší?“. Film si ohýbá realitu tak, aby seděla do klasického hollywoodského oblouku, a přitom ignoruje skutečné dynamiky uvnitř kapely. Kdo by ale chtěl vidět drama o manažerských smlouvách a studiových tahanicích, když může mít montáž skládání „We Will Rock You“ a šťavnatý konflikt mezi Freddiem a zbytkem Queen? A pokud jste čekali barvitější zobrazení Mercuryho excentrických výstřelků, budete zklamaní – film se drží v mezích divácky stravitelné legendy. Žádné dekadentní večírky, žádná temnější zákoutí jeho života, jen pečlivě dávkované náznaky, aby se mainstreamové publikum necítilo příliš nepohodlně.
Vrchol? Finální rekonstrukce Live Aid. Kamera, střih, zvuk – všechno na svém místě. Na dvacet minut máte pocit, že jste se ocitli v roce 1985 na stadionu ve Wembley a sledujete historii. Film končí na absolutním maximu – což je přesně ten trik, kvůli kterému si odnesete pocit luxusního zážitku, i když scénář nebyl vždy nejsilnější stránkou.
Je to rockové? Ano. Je to přesné? Ne. Je to zábava? Sakra jo.
B+
