Všichni mluví o tom, jak rock převzal jazzovou svobodu. Ale v 70. letech se pár jazzmanů rozhodlo udělat přesný opak: vzít si zpátky groove, decibely a elektriku. A vzniklo něco, co se jmenovalo Weather Report. Když jste jejich první desku pustili rodičům, mysleli si, že rádio ruší bouřka. A když jste jim pustili Heavy Weather, začali se ptát, jestli to ještě je jazz, nebo už disco pro hudebníky s doktorátem.
Od Milesovy kuchyně k vlastní bouři
Joe Zawinul, rakouský klávesista, který uměl hrát na Fender Rhodes tak, že to znělo jako orchestr, a Wayne Shorter, saxofonista s výrazem zenového mnicha. Oba utíkali z elektrického období Milese Davise. Do party přibrali českého kontrabasistu Miroslava Vitouše. Ten ukázal, že i Evropa může do amerického jazzu promluvit – a zpočátku to vypadalo velmi slibně..
První alba (Weather Report, I Sing the Body Electric) byla spíš zvuková mlha než hudba: atmosférické koláže, improvizace bez vůdce. Jazzová anarchie – krásná, ale nepraktická.
Groovy období: cestující, vypravěči a jiní
V polovině dekády kapela zjistila, že posluchači občas chtějí i rytmus, na který se dá kývat hlavou. Výsledek? Desky jako Mysterious Traveller nebo Tale Spinnin’. Více groove, více melodií, ale pořád dost experimentu, aby se jazzová kritika necítila zrazena.
Pak přišel Jaco
Rok 1976 a vstup Jaca Pastoria změnil všechno. Najednou basová kytara nebyla pozadí, ale hlavní postava – a často i drama sama o sobě. Jeho flažolety a taneční groove katapultovaly kapelu na vrchol. A když v roce 1977 vydali Heavy Weather s hitem „Birdland“, poprvé se stalo, že jazz-fusion poslouchala i vaše sestřenice, která normálně znala jen hity skupiny ABBA.
Rozpad, který se vlekl
V 80. letech začalo kolečko střídání muzikantů. Zawinul postupně přebíral plnou kontrolu, Shorter hrál čím dál méně a z Weather Report se stával spíš Zawinulův syntetický orchestr. Desky (Procession, Domino Theory) pořád nabízely momenty geniality, ale kouzlo kolektivní hry se vytratilo. Kapela oficiálně skončila v roce 1986.
Odkaz a česká stopa
Weather Report nebyli kapela na jednu éru. Jejich vliv slyšíte všude: od funkových kapel přes world music až po bigbandy, které hrají „Birdland“ jako standard. Zawinul si založil Syndicate, Shorter měl ještě své skvělé kvarteto, Jaco bohužel skončil tragicky. A Miroslav Vitouš? Ten se rozhodně neztratil, přesně naopak – jeho album Now He Sings, Now He Sobs (1968) se v roce 1999 dostalo do Grammy Hall of Fame Award.
Tak kde začít?
Pokud chcete slyšet, jak zní jazzová mlha, pusťte si první album. Pro dobrodružství sáhněte po Mysterious Traveller. A jestli chcete slyšet fusion, které se nebálo stát hitem, začněte Heavy Weather. Možná vás to přinutí přehodnotit, jestli jazz je pořád jen terapie pro nespavce o půl třetí ráno.
