Řekněte jméno Frank Sinatra a většině lidí se vybaví hedvábně hladký hlas, bezchybné frázování a image charismatického elegána s whiskey v jedné ruce a cigaretou v druhé. Dnes je Sinatra vnímán spíše jako popová ikona, ale v době jeho největší slávy byla hranice mezi jazzem a popem takřka neviditelná. Ať už zpíval swingující standardy s big bandem nebo intimní balady, vždy to dělal s mistrovským citem pro rytmus a výraz.
Narození: 12. prosince 1915, Hoboken, New Jersey, USA
Úmrtí: 14. května 1998 (ve věku 82 let), Los Angeles, Kalifornie, USA
Žánry: tradiční pop, easy listening, jazz, swing
Povolání: zpěvák a herec
Hlasový obor: baryton
Aktivní roky: 1935–1995
Vydavatelé: Columbia, Capitol, Reprise, Warner Bros.
Členem skupin: Harry James and His Orchestra, Tommy Dorsey and His Orchestra, Rat Pack
Od bobby soxers ke králi Las Vegas
Sinatrova kariéra odstartovala ve 30. letech, kdy jako mladík začal zpívat s orchestrem Harryho Jamese a později s legendárním Tommym Dorseym. Právě jeho spolupráce s Dorseym mu dala do vínku nejen hudební disciplínu, ale i onu pověstnou schopnost dokonale kontrolovat dech při zpěvu. V první polovině 40. let se stal idolem Bobby Soxers – mladých fanynek, které na jeho koncertech omdlévaly a křičely (ano, úplně stejně nadšeně, jako fanynky rockových hvězdy o generaci později). Sinatra byl doslova prvním zpěvákem, který způsobil masovou hudební hysterií.
Vzestupy, pády a návrat mezi elitu
Po krátkém ústupu ze slávy v pozdních 40. letech Sinatra v 50. letech znovu ovládl scénu – a tentokrát už jako umělec s naprostou kontrolou nad svou kariérou. Podepsal smlouvu s Capitol Records a nahrál sérii alb, která dnes patří k vrcholům jazzového zpěvu. Desky jako In the Wee Small Hours (1955) či Songs for Swingin’ Lovers! (1956) ukázaly jeho schopnost balancovat mezi melancholickou lyrikou a energickými swingovými aranžemi.
Sinatra nebyl jen interpretem – byl stylotvornou osobností, která měla vliv i na podobu samotné populární hudby. Zpíval s nejlepšími big bandy své doby a spolupracoval s aranžéry jako Nelson Riddle či Billy May, kteří mu pomohli vytvořit ten nezaměnitelný zvuk.
Sinatra a jazz? Ano, samozřejmě!
Ačkoli je dnes Sinatra vnímán hlavně jako popový zpěvák, jeho hudební základ byl pevně zakotven v jazzu. Práce s frázováním, swingovým cítěním a hlubokým porozuměním textu – to vše jsou prvky, které ho staví do jedné řady s největšími jazzovými interprety. Ve své době vystupoval s jazzovými velikány jako Count Basie nebo Duke Ellington, a jeho desky s Basieho orchestrem (Sinatra-Basie, 1962) dodnes patří mezi vrcholné ukázky spojení jazzu a populární hudby.
Hollywood, politika a boj proti segregaci
Sinatra nebyl jen hudebníkem – byl také filmovou hvězdou. Za svou roli ve filmu Odtud až na věčnost (1953) získal Oscara, což odstartovalo jeho druhou kariéru jako respektovaného herce. Mimo svět showbyznysu se angažoval i politicky a udržoval blízké vztahy s rodinou Kennedyů, pro kterou se stal jakýmsi neoficiálním velvyslancem zábavního průmyslu.
Jeho nejvýznamnější společenský přínos však spočívá v jeho nekompromisním postoji k rasové segregaci. Sinatra odmítal hrát v klubech a hotelech, které neumožňovaly vstup afroamerickým hudebníkům a hostům. Díky svému vlivu pomohl prolomit rasové bariéry v nevadských kasinech a stal se jedním z prvních bílých umělců, kteří otevřeně podporovali občanská práva.
Mohlo by vás zajímat
The Voice navždy
Sinatra nikdy nepřestal být přítomen v hudebním světě. Jeho poslední studiová alba vyšla ještě v 80. letech a jeho hlas stále zní v rádiích, filmech a seriálech po celém světě. Ať už zpíval s big bandem nebo za doprovodu smyčců, měl dar přenést na posluchače emoce, jaké se nepodaří zachytit mnoha jiným umělcům.
Frank Sinatra byl hlasem celé jedné generace – a mnoha dalších, které přišly po ní. Možná by se dnes jeho jméno objevovalo spíše v popových playlistech, ale v jeho době se jazz a pop překrývaly. A Sinatra? Ten byl v obou světech jako doma.
zdroj: Poledňák, Ivan: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby