Začátky a vzestup na scénu

Dylan se narodil 24. května 1941 v Duluthu v Minnesotě a vyrůstal ve městě Hibbing. V mládí byl ovlivněn hudbou Hanka Williamse, Little Richarda a Woodyho Guthrieho. V roce 1961 se přestěhoval do New Yorku, kde začal vystupovat v klubech Greenwich Village. Jeho debutové album Bob Dylan vyšlo v roce 1962 a obsahovalo převážně tradiční folkové písně.

Protestní éra a elektrifikace

V roce 1963 vydal album The Freewheelin' Bob Dylan, které obsahovalo skladby jako Blowin' in the Wind a A Hard Rain's a-Gonna Fall, jež se staly hymnou protestního hnutí. Dylanovy texty reflektovaly sociální a politické problémy té doby. V polovině 60. let překvapil fanoušky přechodem k elektrickému zvuku, což vyvrcholilo albem Highway 61 Revisited (1965) s hitem Like a Rolling Stone. Právě tady jeho hlas – drsný, chraplavý a někdy téměř škrábající – vyvolával u kritiků smíšené reakce. Jeden z nich jej trefně popsal jako "pískající bránu v zapomenutém městě".

Osobní tvorba a návraty

Po motocyklové nehodě v roce 1966 se Dylan stáhl z veřejného života. V roce 1969 vydal album Nashville Skyline, které ukázalo jeho zájem o country hudbu – a překvapivě i jemnější vokální styl. V 70. letech následovala alba jako Blood on the Tracks (1975) a Desire (1976), která byla osobnější a introspektivnější.

Pozdější kariéra a ocenění

V 80. a 90. letech Dylan pokračoval v experimentování s různými hudebními styly. Album Time Out of Mind (1997) získalo cenu Grammy za album roku. V roce 2016 obdržel Nobelovu cenu za literaturu za "vytvoření nových poetických výrazů v rámci americké písňové tradice".

Dědictví

Bob Dylan ovlivnil nespočet umělců a jeho písně se staly součástí kulturního dědictví. Přestože jeho hlas zůstává kontroverzním tématem, nelze popřít, že právě jeho autenticita, spolu s textovou brilancí, z něj činí jednu z největších ikon hudební historie.