"Ça plane pour moi" je jedním z těch kousků, které vás praští do uší jako blesk z čistého nebe. V roce 1977 se tahle belgická pecka objevila na scéně a způsobila pořádný rozruch. Skladba, kterou proslavil Plastic Bertrand, je esencí punkové energie smíchané s francouzským šarmem a notnou dávkou recese.
Co je na téhle písni tak zvláštní? No, začněme tím, že melodickou linku byste hledali marně. Místo toho dostanete tři akordy – A, E a D – které se opakují jako rozbitá deska. A zpěv? Spíš recitace s punkovým nádechem, která zní, jako by někdo právě vstal po divoké noci a rozhodl se zaznamenat své bláznivé sny. Text je směsicí surrealistických obrazů a nonsensu, což jen přidává na její jedinečnosti.
Ale nenechte se mýlit, tahle "anti-píseň" se stala hitem. V domovské Belgii dosáhla 5. místa, ve Francii dokonce prvního. A to není vše – ve Velké Británii se vyšplhala na 8. příčku a v Austrálii dokonce na 2. místo. Prodalo se jí přes milion kopií, což je na takový experimentální kousek úctyhodné.
Na československých diskotékách se tahle pecka objevila už začátkem osmdesátých let a byla přijata s obrovským nadšením. I když tehdy málokdo věděl, o čem vlastně zpívá, její energie strhla každého. O téměř 35 let později si na ni vzpomněla i česká kapela Wanastowi Vjecy, která v roce 2011 natočila svou cover verzi a zařadila ji na album Letíme na Wenuši.
A když už jsme u cover verzí – tahle píseň inspirovala řadu umělců po celém světě. Ještě v roce 1977 Elton Motello vydal svou verzi pod názvem"Jet Boy Jet Girl". Americká kapela The Presidents of the United States of America jí vdechla nový život svým energickým podáním. Sonic Youth, známí svým experimentálním přístupem, také přidali svou verzi do repertoáru.
Ale jak už to tak bývá, za každým hitem se skrývá nějaké to drama. V tomto případě šlo o to, kdo vlastně tuhle pecku nazpíval. Oficiálně je jako interpret uveden Plastic Bertrand, vlastním jménem Roger Jouret. Jenže producent a skladatel Lou Deprijck tvrdil, že to byl on, kdo ve studiu stál za mikrofonem. Tahle tahanice se vlekla roky, až v roce 2010 údajně soudní znalec potvrdil, že hlas na nahrávce patří Deprijckovi. Plastic Bertrand to nakonec přiznal (a vzápětí přiznání odvolal), ale jeho status oficiálního interpreta zůstal nezměněn.
"Ça plane pour moi" je důkazem toho, že hudba nemusí být dokonalá ani smysluplná, aby zasáhla posluchače. Stačí správná dávka energie, drzosti a originality. A i když nejspíš ani teď nevíte, o čem přesně tahle píseň je, jedno je jisté – když zazní, nemůžete si pomoct a musíte se hýbat.
