V našem prostředí má termín underground (neboli „podzemí“) mnohem hlubší význam než jen označení pro nezávislou kulturu. V 70. a 80. letech se v Československu stal symbolem paralelní kultury, která odmítala jakékoliv kompromisy s tehdejším režimem. Underground nebyl jen hudební žánr, byl to životní postoj. Komunity kolem kapel jako The Plastic People of the Universe nebo DG 307 pořádaly soukromé koncerty na chalupách, šířily samizdaty a čelily perzekucím.
Do slovníku toto heslo patří jako připomínka doby, kdy hudba mohla být důvodem k věznění. Underground pro nás představuje absolutní tvůrčí svobodu – tvorbu, která nevznikala pro peníze ani pro slávu, ale z vnitřní potřeby sdílet pravdu v nesvobodném světě.