Když se v roce 2015 na pražské Broadway objevil muzikál Mýdlový princ, asi bylo všem jasné, že jeho autoři název nevybrali náhodou. Odkazoval na jednu z těch písní, které si prošly slušnou mezinárodní štafetou, takže se dalo spolehnout na to, že si ji lidé stále pamatují. Václav Neckář ji nazpíval v roce 1981, ale ani on rozhodně nebyl první. Takže zpátky proti proudu času – jak se Needles and Pins dostala až sem?
Neckář ji pravděpodobně znal z verze Smokie (1977), britské kapely, která si v té době ujížděla na melodických rockových coverech (a že měli, chlapci, šťastnou ruku, Leaving Next Door to Alice taky pěkně bodovalo😉). Jenže ani Smokie nebyli první – ti ji vzali od The Searchers, kteří ji v roce 1964 proměnili ve svůj britský hit. A tady už se dostáváme na startovní čáru: rok 1963, kdy Needles and Pins poprvé nazpívala Jackie DeShannon.
Tahle americká zpěvačka sice měla parádní hlas, ale v té době to na megahit nestačilo. O rok později se písničky chopili The Searchers a udělali z ní pecku, která se dostala na vrchol britské hitparády. A od té doby si ji podávali další a další interpreti – Ramones ji v roce 1978 ohulili na punkovou rychlost, Tom Petty & Heartbreakers ji o pár let později zase vrátili do jemnější, melancholické roviny.
A tak jsme zpět u Neckáře. Jeho verze se drží melodické linky Smokie a díky českému textu ji zná snad každý, kdo kdy slyšel české osmdesátky. A když pak muzikál Mýdlový princ spojil české popové hity do jednoho příběhu, nemohla tahle klasika chybět.
Needles and Pins je důkazem, že dobrá melodie přežije dekády, ať už ji zpívá americká písničkářka, britská beatová kapela, rockoví romantici nebo česká popová legenda.
A ten obrázek s mydlinkami v úvodu článku? Neřešte ho. To je jen návnada. Mýdlový princ z textu české verze byl spíš elegán než pěnový panák z reklamy na sprcháč.
