Tady je náš kurátorský výběr. Jistě, ani v něm se nevyhnete zvuku rolniček, nicméně je to mix nostalgie, řemesla a stopového množství vánočního optimismu.
Od kolony u Londýna po samet v hlase
Nemůžeme začít nikým jiným než Chrisem Reou. Jeho Driving Home For Christmas je hymna všech, co trčí v zácpě a chtějí být jinde. Chris ji prý napsal v nekonečné koloně, když se vracel z Londýna domů. Nedávno jsme o tomto chlapíkovi s chraplákem v hrdle psali velký článek (bohužel se smutným dodatkem o jeho odchodu), ale jeho vánoční „road movie“ zůstává nesmrtelná.
Pokud je pro vás Chris příliš syrový, je tu Michael Bublé. Je to nejtypičtější představitel moderních croonerů – chlapů, co v drahém obleku prodají i telefonní seznam, když ho zazpívají s tím správným frázováním. Ostatně, vzpomeňte na náš článek „Samet v hlase a frak na těle: Fenomén Crooners“, kde jsme tenhle fenomén rozebírali. Kalkul, který nám nevadí.
Do playlistu jsme prostě museli přihodit i Christmas Is All Around. Ano, je to ta věc z filmu Láska nebeská. Před pár dny jsme v recenzi k dvacátému výročí filmu přiznali, že je to mistrovský vánoční kalkul, který ale jako diváci i posluchači vědomě a rádi přijímáme. Ten humor Billyho Macka je prostě lék na vánoční stres.
Když jazz a surf-rock přepisují pravidla
Pro ty, co hledají něco neobvyklého, jsme sáhli do roku 1964. Beach Boys a jejich Christmas Album dokazují, že i koledy mohou mít kalifornské slunce v zádech a andělské vícehlasy.
A pokud chcete slyšet, jak vypadá vánoční elegance bez kýče, poslechněte si, jaké to je, když se klasických melodií ujme jazzový titán Oscar Peterson. Jeho klavírní virtuozita očistí i tu nejprofláklejší melodii od nánosu sentimentu.
Pokud vás nebaví „Šťastné a veselé“, dejte si Johna Lennona. Jeho Happy Xmas (War Is Over) je v té správné verzi s Harlem Community Choir spíš politický manifest než koleda. Je to syrové, je to opravdové a bolí to tak akorát.
Česká stopa: Od sedmdesátek po současnost
I my v jeskyni uznale pokyvujeme hlavou nad Fešáky. Jejich Vánoční je ve skutečnosti coververze od Gordona Lightfoota (A Tree Too Weak to Stand). Je to fascinující důkaz, jak se kanadský folk dokázal v 70. letech přetavit v český country klenot.
A nesmíme zapomenout na Olympic. Jejich Vůně Vánoc není žádný ulepený valčík, ale ani poctivý rock. Singl z roku 1973 ilustruje popové období Olympiku víc než významně. Přesto má tahle písnička něco do sebe, snad pro ten půvabný text Jiřího Štaidla, kterému se podařilo zázračně vyhnout nejobvyklejším vánočním klišé.
Celý náš výběr pak uzavírá novodobé setkání generací – Jiří Vondráček a Sámer Issa a jejich Kouzlo Vánoc (2022). Je to důkaz, že i v digitální době se dá napsat věc, která nezní jako z reklamy na slevy.
Verdikt Grinche z Retrovibes: Náš playlist je venku. Od vinylového praskání Elly Fitzgerald až po Johna Lennona v té jediné správné verzi s Harlem Community Choir. Pusťte si to. Nejspíš vám to nepomůže s úklidem, ale aspoň u toho nebudete mít pocit, že se vám mozek rozpouští v sirupu.