Když se na začátku 70. let rocková hudba začala brát příliš vážně, přišel Glam rock (zkratka pro glamour), aby vrátil do hry divadlo, lesk a nadsázku. Hudebně šlo o přímočarý a úderný rock’n’roll s důrazem na rytmus, ale vizuálně to byla revoluce: platformy, flitry, make-up a extravagantní kostýmy stírající hranice mezi pohlavími. Králem této éry byl David Bowie jako Ziggy Stardust, ale žebříčky ovládali i hlučnější a lidovější Slade, Sweet nebo T. Rex s Marcem Bolanem.
Glam rock nebyl jen o oblečení, ale o svobodě být kýmkoliv. Do šedivé reality tehdejšího Británie (a skrze dovozové desky i k nám) vnesl závan barevného excentricismu. Ve slovníku Retrovibes má své čestné místo, protože definoval estetiku celé dekády a ukázal, že velká show a poctivý kytarový riff k sobě patří víc, než by si puritáni tehdejší doby chtěli připustit.